Šedý zákal oční lékaři rozlišují podle lokalizace a příčině vzniku

Rozlišujeme několik forem šedého zákalu. Oční doktoři a operatéři rozlišují především kataraktu podle umístění zákalu, podle zabarvení a podle zrání zákalu. Dělit kataraktu můžeme podle původu vzniku na vrozenou a získanou. Vrozená katarakta se projevuje hned po narození, kdy varovnými signály jsou např. častější mnutí očiček nebo se oči miminka nekontrolovatelně pohybují. Zornice miminka mají mléčné zabarvení. Získaná forma šedého zákalu má celou řadu příčin, z nichž nejčastější příčinou je věkem podmíněná katarakta nebo vlivem metabolického onemocnění jako je např. cukrovka. Pro lepší představu a orientaci v tématice forem šedého zákalu Vám představíme základní typy dělení podle lokalizace a podle příčiny vzniku, se kterými se můžete případně setkat, a mohou být napsané v lékařské zprávě.

Podle lokalizace zákalu rozeznáváme kataraktu na nukleární, kortikální a subkapsulární.

Nukleární (jaderný) zákal nejčastěji postihuje jádro oční čočky, kdy se vyznačuje pomalu zahušťováním hnědavě žlutým zkalením. Tato forma se vyvíjí pomalu. Je častá u středního a vyššího věku. Projevuje se zamlženým viděním s absencí centrálního vidění. Přítomny jsou poruchy barevného vidění a zkreslení. Dochází k tzv. myopizaci, tedy zvýšení mínusových dioptriích hodnot do dálky. Přechodně se může zlepšit vidění do blízka, kdy presbyopičtí pacienti odkládají brýle do blízka. Někdy může být vidění lepší za šera, kdy široká zornice umožňuje vidět periferní čirou oblastí čočky.

Kortikální (korový) zákal vzniká v pouzdře. Postupuje pomalu ve tvaru klínů přes kůru oční čočky. Na okraji oční čočky nepravidelně proniká zákal k jádru oční čočky. Nevzniká stejně rychle, ani ve stejný čas, ale postihuje obvykle obě oči současně. Nejčastější výskyt této formy katarakty je u lidí postižené cukrovkou. Postiženého obtěžuje neostré a oslňující vidění do dálky i do blízka se ztrátou kontrastu. Někdy bývá přítomná tzv. dioplopie tedy dvojité vidění. Operace bývá indikována při počátcích onemocnění.

Subkapsulární zákal (pod pouzdrem), kdy onemocnění začíná pozvolna podpovrchově a to v podobě drobných zákalků pod zadním pouzdrem čočky, šíří se přes jádro do přední korové vrstvy. Vyskytuje se u lidí středního věku, u lidí postižené vysokou krátkozrakostí, u některých diabetiků nebo u lidí užívající dlouhodobě kortikosteroidy. Rapidně se zhoršuje vidění do blízka, přičemž do dálky bývá vidění delší dobu zachováno.

Podle příčinu vzniku rozlišujeme kataraktu věkem podmíněnou, způsobená vlivem metabolického onemocnění, vlivem záření, léčiv nebo po poranění.

Věkem podmíněná (senilní) katarakta vzniká vlivem věku, přirozeného vývoje a stárnutí oční čočky, která podléhá tzv. skleróze, tj. tuhnutím a prochází celkovou chemickou změnou. Čočka ztrácí svoji pružnost a tvar, nabývá na objemu, zvětšuje se a zvyšuje se i její váha. Proteiny v oční čočce mohou měnit své složení, čočka je méně obranyschopná proti účinkům volných kyslíkových radikálů tvořící se v oku a následně poškozují strukturu čočky. Zákal se vytváří v podobě vakuol nejčastěji v oblasti jádra nebo v kůře.

Pacienti se špatně kompenzovanou cukrovkou jsou ohroženou skupinou

Vlivem metabolického onemocnění je vznik katarakty podmíněn v závislosti na celkovém onemocnění, přítomnosti a stavu látek v těle a jejich způsobu léčení. Jedna z nejčastějších příčin způsobené metabolickou poruchou je diagnostikovaná cukrovka, která není optimálně kompenzovaná. Tzv. diabetická katarakta se vyvíjí rychle a nezávisle na věku. Vliv vzniku závisí se zvýšenou hladinou cukru v krvi. Čím větší je glykémie, tím vyšší je pravděpodobnost, kdy může dojít k difuzi vody do čočky, následně pak dochází k hydrataci a kalení. Pravá diabetická katarakta postihuje častěji mladé diabetiky s dekompenzovaným diabetem I. typu, kdy jsou obě oči současně zakaleny v subkapsulární formě ve tvaru vločkovitých útvarů. Při okamžité kompenzaci inzulinem se stav může zlepšit a vidění je jasnější. Obvykle se šedý zákal objevuje u diabetu ve stáří a to u II. typu diabetu. 

Další celková onemocnění s vyšší pravděpodobností vzniku šedého zákalu

Galaktosémie je vrozená porucha metabolismu sacharidů. Postižený je odkázaný na dodržování diety bez přítomnosti mléka a mléčných výrobků. U 75 % postižených se katarakta vyvine již v několika týdnech po narození. Zakalení postihuje obě oči v jádru i v kůře oční čočky.

Vyšší incidence oboustranné katarakty je zaznamenána při dlouhodobě snížené hladině vápníků, při vrozené poruše příštítných tělísek nebo po odstranění štítné žlázy. Přítomné jsou mnohačetné tečkované duhově zbarvené zákalky v přední a zadní části kůry.

Wilsonova choroba je vrozená porucha metabolismu mědi. Typickým očním příznakem je tzv. Kayserův-Fleischerův prstenec v podobě hnědého kruhu na okraji rohovky. Ve vzácných případech může vznikat tzv. slunečnicová subkapsulární katarakta. Dochází k ukládání mědi v pouzdře oční čočky.

Někdy se může objevit kortikální katarakta v podobě mnohabarevných duhově lesknoucích krystalů při poruchách svalových funkcí, neboť oční čočka je uchycena za pomocí závěsného aparátu k řasnatému tělísku, který je hladkým ciliárním svalem. Při přítomnosti kožních onemocnění jako je např. lupénka nebo atopická dermatitida byl zaznamenán také větší výskyt vývoje katarakty.

Při opakovaných těžkých průjmových onemocnění, kdy dochází k dehydrataci a ke ztrátě některých důležitých látek, vitamínů, stopových prvků nebo minerálů je náchylnost k vzniku šedého zákalu větší než při zdravém stravování se standardním trávením. Zdraví životní styl založený na pravidelném užívání přirozeného přísunu vitamínů, minerálů a stopových prvků jako např. vitamin A, B, C, D, E, dále při přísunu omega-3 mastné kyseliny, selenu, magnesiu a zinku jsou vhodné pro podporu zdraví očí a snížení toxinů z oční čočky a sítnice.

Nepodceňujte pravidelné oční kontroly u očního lékaře a to nejlépe 1x za 2 roky nebo častěji při léčbě celkových onemocnění!