Strabismus neboli šilhání a vše, co o šilhání potřebujete vědět – příčiny, léčba a mýty

Co je to strabismus (šilhání)

Pojem strabismus je odvozen z řeckého slova strabidzein, které v českém překladu označuje šilhání. Jedná se o zrakovou vadu, při které je narušena vzájemná spolupráce obou očí, kdy nedochází ke kvalitnímu binokulárnímu vidění. Pohyby očí zajišťují okohybné svaly. Každé oko disponuje čtyřmi přímými a dvěma šikmými svaly. Činnost očních svalů je řízena okohybnými centry v prodloužené míše a ve středním mozku. Pokud dojde k funkční poruše jednoho nebo více očních svalů, způsobí to stav, kdy oči nejsou v paralelním postavení. Zároveň se osy očí neprotínají v jednom pozorovaném bodě, které vede k tomu, že postižený přichází o kvalitní vidění a s tím spojené oční a jiné potíže.

Obr. č. 1 Schéma okohybných svalů [1]

Šilhání se rozlišuje na zjevné (manifestní zvané heterotropie) a skryté (latentní zvané heteroforie).

Skryté šilhání (heteroforie)

Se projevuje při nerovnováze očních svalů po zrušení fúze, tj. při zrušení spojení obrazů z obou očí v jeden vjem, a to nejčastěji zakrytím jednoho oka nebo pomocí předkládáním speciálních brýlových čoček. Neléčené šilhání může vést např. k tupozrakosti (amblyopii).

Zjevné šilhání (heterotropie)

V tomto článku se budeme zabývat právě zjevným šilháním (heterotropií). Je to stav, kdy se při pohledu do dálky osy obou očí neprotínají v pozorovaném bodě, ale jedno oko či obě oči se uchylují.

Jak šilhání ovlivňuje kvalitu a života

Na základě formy a doby vzniku šilhání může postižený vnímat svět jinak, a to jak z hlediska zrakového vnímání, tak i ze strany vykonávání každodenních činnostech a z psychosociálního pohledu. Dítě může špatně vidět do dálky, může si oči mnout. Postižené dítě má horší odhad vzdálenosti v prostoru, např. špatně uchycuje hračky, může častěji narážet do nábytku nebo padat. Může trpět závratěmi a může mít potíže s rovnováhou. Některé úkony mohou dítěti trvat déle. Někdy může vidět dvojitě a může si pomoci např. zakrytím jednoho oka nebo náklonem hlavy. Trvalé naklánění či zaklánění hlavy může u šilhajícího dítěte způsobit skoliózu páteře a další neurodegenerativní změny. Dítě si může stěžovat, že je unavené, bolí ho oči, vidí rozmazaně a může se vyhýbat určitým činnostem, např. bude odmítat číst nebo se učit. V dospělosti může mít narušeno trojrozměrné vidění a např. si nebude moci užít v kině trojrozměrný film.

Typy šilhání

Šilhání rozdělujeme podle základních znaků a příčin na dynamické (konkomitantní) a paralytické (inkomitantní).

Dynamické šilhání

je častější typ a projevuje se až u 6 % dětí, kdy může postihovat až každé páté předčasně narozené dítě. Mezi nejčastějšími příčinami vzniku dynamického strabismu jsou dědičnost a faktory, jako jsou např. optické (např. refrakční vady a zejména vetší dioptrický rozdíl mezi pravým a levým okem, zákaly v optických prostředích), senzorické (např. poruchy zrakové dráhy), motorické (např. poruchy svalů a motorické dráhy) a centrální (např. poruchy vyšších mozkových center).

Obr. č. 2 Typy šilhání podle směru šilhajícího oka [2]

Dynamické šilhání se rozlišuje podle směru úchylky na horizontální a vertikální. V rámci horizontálního se rozlišuje šilhání na konvergentní (esotropie, kdy se uchyluje šilhající oko směrem dovnitř) a divergentní (extotropie, kdy se šilhající oko uchyluje směrem ven). V rámci výškového šilhání se rozlišuje sursumvergentní (hypertropie, šilhající oko je uchýleno směrem vzhůru) a deosumvergentní (hypotropie, šilhající oko je uchýleno směrem dolu). Můžeme se setkávat také s akomodativní esotropií postihující dalekozraké děti. Jedná se o stav, kdy oči dalekozrakého dítěte při pohledu do blízka nebo bez brýlí se směrem dovnitř nadměrně stáčejí. Brýle pomohou upravit pohyb šilhajících očí a tím snížit nepříjemné potíže. Konvergentní šilhání je nejčastější forma šilhání, která postihuje až 75 % všech šilhajících dětí od narození do 3 let.

Paralytické šilhání

postihuje až 1 % populace a jeho příčinou je většinou částečná (paréza) nebo úplná (paralýza) porucha (obrna) jednoho či více svalů oka, za kterou mohou např. záněty v centrální nervové soustavě, mozkové nádory, otravy, degenerativní onemocnění nebo úrazy. Postihuje více dospělé než děti a vyznačuje se změnou hybnosti oka. Paralytické šilhání rozlišujeme na vrozené a získané.

Obr. č. 3 Pseudostrabismus [3]

Můžeme se někdy setkat se zvláštními formami šilhání, kterým může být tzv. mirkostrabismus, kdy se jedná o kosmeticky nenápadné šilhání nebo pseudostrabismus projevující se zdánlivým šilháním, které je způsobeno např. kožní řasou zakrývající vnitřní koutky očí.

Rozdíly mezi jednotlivými formami šilhání

Dynamické šilhání se od paralytického rozlišuje na základě společných znaků: Pohyblivost očí je ve všech směrech volná. Primární úchylka je stejně velká jako úchylka sekundární, tzn. o kolik se jedno oko napřímí, o tolik se druhé oko uchýlí. Postižený vidí často bez rozdvojení obrazu. Jednoduché binokulární vidění není obvykle přítomno a může být nahrazeno anomálním binokulárním viděním, kdy je porušena koordinace očí, což vede k tomu, že mozek nedokáže správně spojit obrazy z obou očí do jednoho. Anomální binokulární vidění se může projevovat nepříjemnými bolestmi hlavy, únavou očí, poruchou vnímání hloubky v prostoru a někdy i rozdvojením obrazu.

Šilhání u dětí – důležitost včasné diagnostiky

Prvních příznaků šilhání si může všimnout rodič, poté většinou pediatr nebo dokonce i učitel. Pokud miminko do 6. měsíce občas a krátce zašilhá, nemusíme mít obavy, pohyby očí se většinou srovnají samy. Šilhání miminka po 6. měsíci by měl odborně sledovat oční lékař. Vývoj zrakových funkcí a upevnění vývoje jednoduchého binokulárního vidění se vyvíjí do období mezi 6.-8. rokem dítěte. Poté již bývá léčba často neúspěšná.  Proto je vhodné docházet s dítětem na pravidelné oční prohlídky u očního lékaře již od 6. měsíce věku pravidelně po 6 měsících, aby se případně podchytila oční vada nebo šilhání včas pro zajištění úspěšné léčby. Zvlášť obezřetní by měli být rodiče dítěte, pokud sami trpěli v dětství oční vadou nebo šilháním. Např. měřením pomocí přístroje Plusoptix je možné rychle a bezbolestně zjistit stav očí i u dětí, které ještě nemluví. Vyšetření může odhalit případné oční vady nebo šilhání či riziko vzniku tupozrakosti.

Zanedbání šilhání u dětí může mít následky

Pozdější řešení léčby šilhání nebo zanedbání a nedodržování správné doporučené léčby může vést až k trvalé ztrátě kvalitního zraku. Při přetrvávajících očních potížích při šilhání, jako je např. rozdvojené vidění, mozek obraz ze šilhajícího oka přestane vnímat, dojde tzv. útlumu vjemu (suprese) a postižené oko se přestane dále vyvíjet. Při delším trvání této fáze pak může vnikat tupozrakost (amblyopie). Tupozrakost je stav, kdy je na postiženém oku výrazně snížená zraková ostrost i přes optimálně vykorigovanou brýlovou čočkou i za přítomnosti fyziologického anatomického nálezu na oku. Náprava tupozrakosti je vhodná nejčastěji do 6. roku dítěte, později bývá bez pozitivního efektu.

Jak se šilhání léčí?

Nejprve dítě vyšetří oční lékař, který potřebuje důležité informace vedoucí k efektivnímu nastavení léčby, jako je např. zjištění příčiny šilhání. Změří potřebné zrakové údaje na speciálních přístrojích a za pomoci speciálních testů zjistí přesný typ a směr šilhání. Cílem léčby je zachování kvalitního vidění, zabránit vzniku tupozrakosti a poruch prostorového vidění.

Neinvazivní metodou léčby je korekce refrakční vady pomocí brýlové korekce, která by měla pomoci upravit nejen šilhání, ale i případnou oční vadu, kdy dochází k ostřejšímu vidění. Zároveň mohou brýle sloužit i při nošení okluzoru. Při velkém rozdílu dioptrií mezi pravým a levým okem (anizometropie) může být navrženo nošení kontaktních čoček. Pokud přetrvávají obtěžující příznaky, jako jsou např. špatný odhad vzdáleností, rozdvojené vidění nebo únava očí, může oční lékař doporučit prizmatickou korekci do brýlové obruby, která posune obraz do správného směru a podpoří správné binokulární prostorové vnímání.

Další léčebnou metodou zvláště u malých dětí je možnost do šilhajícího oka kapat lék zvaný Atropin, kdy dochází k rozostření akomodace, což může pomoci s nerovnováhou očních svalů zvláště u konvergentního šilhání. Velmi efektivní léčba proti vzniku tupozrakosti je zakrytí většinou vedoucího nešilhajícího oka (ale záleží na typu šilhání) pomocí okluzoru. Existují různé druhy a velikosti okluzorů, vždy se řiďte radou očního lékaře nebo ortoptisty. V optikách FOKUS můžete získat náplasťový okluzor, který se dá lepit i pod brýlovou obrubu nebo látkový okluzor, který je možné protáhnout brýlovou stranicí a brýlovou očnicí. Léčbu tupozrakosti lze dosáhnout pomocí pleoptických cvičeních do 6. roku dítěte. Jedná se o základní metodu léčby tupozrakosti, jejíž cílem je znovu obnovit spolupráci mezi postiženým okem a mozkem. Vedoucí oko se dočasně okluzorem zakryje a slabší oko se trénuje u pleoptisty pomocí různých speciálních cvičeních. Dítě má za úkol pomocí speciálního přístroje troposkopu např. zasunout lva do klece. Doma může dítě např. navlékat korálky nebo může kreslit podle předlohy. Na ortoptickém pracovišti dochází k výcviku a spolupráci obou očí a zdokonalení prostorových zrakových funkcí. Důležité je cvičit s dítětem pravidelně několikrát do týdne.

Obr. č. 4 Látkový okluzor [4]

V některých případech, např. pokud dioptrická korekce nesrovná postavení očí, je doporučená chirurgická operace očí, která má i kosmetický efekt. Cílem operace je upravit postavení očí šilhajícího dítěte nejlépe ještě v předškolním věku tak, aby bylo jeho postavení očí při pohledu do dálky a do blízka rovnoběžné a aby dítěti byla umožněna schopnost jednoduchého binokulárního vidění. Zároveň by po operaci měly být oči volně pohyblivé všemi směry. Operace se provádí v celkové anestezii a trvá přibližně 20-40 minut.  Při operaci dochází k posílení nebo oslabení některého z očních svalů podle typu šilhání. Při operaci očních svalů nedochází k úpravě oční dioptrické vady ani se neléčí tupozrakost.

Při zeslabení svalů dochází buď k odstřižení úponu svalu a k jeho posunutí směrem dozadu, což způsobí oslabení funkce svalu (tzv. retropozice) nebo oční chirurg vystřihne část svalu, čímž bude sval zesílen a může více pružit (tzv. myektomie). Další možností může být zeslabení svalu pomocí protisměrných nástřihů blízko u sebe, díky čemuž dojde k prodloužení a zeslabení svalu (tzv. elongace).

Mezi další operační metodu šilhání, při které se funkce svalu zesílí patří např. metoda, kdy se odstřihne část svalu a našije se zpět (tzv. resekce). Další možností je posun úpon svalu směrem k okraji rohovky v řádu několika milimetrech, jehož závěrem je prodloužení dráhy svalu (tzv. antepozice). Někdy rozhodne oční chirurg, že zkrátí sval pomocí zřasení.

Život se šilháním

Život se šilháním není někdy úplně snadný. Šilhající dítě mývá problémy s chůzí po schodech, orientací v prostoru a v dospělosti může šilhání značně komplikovat situaci např. při parkování auta, kdy má šilhající špatný odhad vzdálenosti a omezené zorné pole. Viditelné šilhání může vést k nejistotě v navazování vztahů nebo při jednání s lidmi, což může vést až ke sníženému sebevědomí a k izolaci od komunity.

Buďte trpěliví a vysvětlete přívětivě Vašemu dítěti, co ho čeká a jaká bude cesta k jeho uzdravení. Naslouchejte mu, pozorujte ho při hraní, kreslení, učení apod. a podporujte ho ve správném léčebném procesu. Buďte dítěti oporou, ale zároveň ho veďte k důslednosti při nošení okluzoru. Pokud okluzor sundává, pokreslete okluzor např. oblíbeným hrdinou či zvířetem nebo si zahrajte na piráta. Udělejte zkrátka z nutnosti přednost či zábavu. Odmítá-li nosit brýle, vysvětlete mu, že s brýlemi uvidí ostřeji, barevněji a nebude tak narážet do svých oblíbených hraček nebo nábytku a konečně uvidí ostře obrysy rodičů. Zvykání na nošení brýlí může chvíli trvat a dítě si může stěžovat na bolesti a motání hlavy. V tom případě ať si dítě na brýle zvyká postupně.

Pravidelné kontroly a odborné péče

Důležitou roli hrají pravidelné oční prohlídky u očního lékaře i bez subjektivních příznaků (i když si dítě nestěžuje) nebo viditelných příznaků (které nezaznamenáváte). Pouze pravidelné, odborné a komplexní vyšetření Vašeho dítěte vždy zhruba po 6 měsících může včas odhalit případné oční vady, oční onemocnění nebo odchylky ve vidění a oční lékař tak může zahájit včasnou a efektivní léčbu. Nezapomínejte, že neřešené šilhání do 6 let věku dítěte může vést ke vzniku tupozrakosti a k trvalému snížení zrakové ostrosti. Až 50 % šilhajících dětí je zatíženo tupozrakostí. Pokud oční lékař potvrdí šilhání dítěte a doporučí léčebný proces, je vhodné jej dodržovat. Zvláště je nutné dohlédnout na dítě, aby nosilo brýle, vydrželo mít zakryté oko a cvičilo s očima.

Časté mýty o šilhání

Ze šilhání dítě vyroste.: Není tomu tak. U miminek do 6. měsíce je občasné a krátké zašilhání v pořádku, neboť nemají ještě koordinované pohyby očí. Pokud je však šilhání častější a přetrvává, je vhodné, aby dítě viděl oční lékař, zjistil příčinu šilhání a doporučil jeho vhodnou nápravu. Neřešené šilhání může vést k rozvoji trvalé tupozrakosti a snížení zrakového vnímání.

Proti šilhání stačí standardní brýle: Není tomu vždy tak. Při některých typech šilhání opravdu postačí standardní brýlová korekce oční vady, někdy však oční lékař předepíše speciální prizmatickou korekci nebo tzv. bifokální brýlové čočky. Prizmatická korekce (Obr. č. 5) představuje brýlovou čočku ve tvaru klínu či hranolu, který mění chod paprsku přes brýlovou čočku směrem k bázi (nejtlustší část) pro úpravu posunu obrazu, eliminaci dvojitého vidění a zlepšení prostorové orientace. Bifokální brýlová čočka (Obr. č. 6) může být doporučena očním lékařem pro dítě se silnou dalekozrakostí s akomodativním esotropickým typem šilhání, při němž se oči do blízka nadměrně stáčejí. Další léčebnou metodou je zakrytí jednoho oka okluzorem a pravidelné a poctivé pleoptické cvičení proti rozvoji tupozrakosti a pro správný vývoj okohybných svalů. Někdy však pomůže až operace očních svalů a následné ortoptické cvičení s očima. 

Obr. č. 5 Posun obrazu prizmatem [5] 

Obr. č. 6 Pohled na bifokální brýlovou čočku tzv. E-line typ [6]

Nešilhej, zůstane ti to!: Občasné, chvilkové a úmyslné zašilhání by nemělo způsobit trvalé šilhání. Je známkou dobré koordinace okohybných svalů.

Šilhání se týká jen dětí.: Nejčastěji se šilhání projevuje v dětství, ale pokud není stav včas řešen, může přetrvávat i do dospělosti. Příčiny šilhání jsou jak vrozené, tak i získané. V dospělosti se většinou jedná o paralytické šilhání, jehož příčiny jsou např. úrazy hlavy, otravy, nádory v oblasti mozku a neurologická a vaskulární onemocnění apod.

V optikách FOKUS optice může optometrista měřit zrak u osob od 15. roku v ČR/ u osob od 18. roku v SK, avšak toto měření nenahrazuje zdravotní oční prohlídku. Nezapomínejte na pravidelné oční prohlídky Vašich očí, a zvláště očí Vašich dětí u očního lékaře.

Zdroje obrázků:

[1] KRAVAROVÁ, Radka. Eye Tracking ve vyučování matematice a deskriptivní geometrii: Diplomová práce, vedoucí Molnár Josef. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta katedry algebry a geometrie, 2018. Dostupné z: https://theses.cz/id/06xhi3/DP_Kravarov.pdf

[2] Adobe Stock, Strabismus. Online. Dostupné z: https://stock.adobe.com/cz/images/types-of-strabismus-eyes-with-esotropia-exotropia-hypertropia-and-hypotropia-eyesight-eye-examination-ophthalmology/480030074. [cit. 2025-11-29].

[3] Eye Solutions , The Complete Eye Hospital. Online. Pseudostrabismus. Dostupné z: https://www.eyesolutions.in/squint/pseudostrabismus/. [cit. 2025-11-29].

[4] ArenaMed, Ocluzor ochi – Când și de ce este necesar pentru ochii copiilor? Online. Dostupné z: https://arenamed.ro/blog/ocluzor-ochi-cand-si-de-ce-este-necesar-pentru-ochii-copiilor/. [cit. 2025-11-29].

[5] GAJDOŠOVÁ, Anna. Využití prizmat v léčbě strabismu. Online, Bakalářská práce, vedoucí Smolíková Kristýna. Brno: Masarykova Univerzita, Lékařská Fakulta, 2016. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ttd65/Vyuziti_prizmat_v_lecbe_strabismu_Gajdosova_.pdf. [cit. 2025-12-04].

[6] New Bifocal Lenses. Online. Dostupné z: https://www.reglaze-glasses-direct.co.nz/bifocal-lenses/bifocal-types/. [cit. 2025-12-04].