Jaké oční patologie hrozí při nekontrolovatelném nárůstů dioptrií u krátkozrakých dětí, jejichž počet neustále roste

Až 70 % krátkozrakých dětí trpí tzv. axiální (osovou) formou krátkozrakosti. Dochází k nekontrolovatelnému růstu délky oka, kdy posun sítnice jen nárůst o 1 mm dozadu vyvolává navýšení oční vady až o = 3,0 dioptrie. Avšak jakékoliv nepřirozené navýšení dioptrií zvyšuje pravděpodobnost vzniku závažných očních onemocnění, jako jsou např. šedý zákal, zelený zákal, odchlípení sítnice nebo myopická makulární degenerace či tupozrakost. Nekontrolovatelná progrese krátkozrakosti může v krajním případě způsobit těžkou ztrátu zraku doprovázená vysokými ekonomickými náklady a s dopadem na sociální život a pracovní efektivitu snižující tak šanci na kvalitní a plnohodnotný život.

Ve FOKUS optice nabízíme speciální brýlové nebo kontaktní čočky pro snížení progrese krátkozrakosti u dětí

Ve FOKUS optice nabízíme možnost tzv. dispenzarizace, tj. aktivně, pravidelně a odborně pod kontrolou sledovat průběh oční vady za pomocí speciálních brýlových čoček nebo pomocí jednodenních kontaktních čoček se zabudovanou patentovanou technologií ke snížení progrese krátkozrakosti. Více o těchto jedinečných produktech zjistíte na pobočkách FOKUS optik.

Každá jedna dioptrie krátkozrakosti zvyšuje riziko vzniku zeleného zákalu až o 20 %!

Krátkozraké oči mají větší tendenci ke vzniku zeleného zákalu neboli glaukomu. Jedná se o chronické progresivní poškození nervových buněk (neuropatii) zrakového nervu, která je celosvětově jednou z hlavních příčin trvalé slepoty. Zvýšení délky oka vede k nebezpečnému ztenčení bělimy a tím i pevnosti a funkčnosti sítnice.

Příznaky: U zeleného zákalu se postupně zvyšuje nitrooční tlak, který snižuje potřebné prokrvení a výživu sítnice. Ze začátku jde o nepatrné zvýšení a postupně se může v průběhu onemocnění zvyšovat. Protože změna nitroočního tlaku není náhlá, často nedochází k bolestem hlavy. Ztráta zraku začíná obvykle v periferním zorném poli, což je nebezpečné, neboť postižený si toho nemusí ze začátku všimnout. Ani v pokročilé fázi si nemusí být vědom, že ztrácí vidění, protože pokud je jedno oko více postižené, druhé automaticky kompenzuje deficit. Centrální zraková ostrost bývá neporušena až do pozdních fází onemocnění, kdy je už postižené značné.

Léčba: Glaukom se nedá vyléčit, pouze zpomalit či zastavit. Snahou je snižovat nitrooční tlak pomocí podání léků a zabránit tak dalšímu poškození zrakového nervu. Chirurgická léčba je mnohdy náročná, neboť oči jsou anatomicky větší a mohou špatně snášet nízké tlaky. Pro podporu odtoku nitrooční tekutiny se provádí bezbolestné malé laserové zákroky, které mají za následek klesání nitroočního tlaku projevující se za několik dní.

Při vysokých hodnotách krátkozrakosti hrozí odchlípení sítnice

Nepřiměřeně zvětšený oční bulbus způsobuje trhliny na sítnici, kterými proniká sklivcová tekutina za sítnici a může způsobit její odchlípení. Neléčené a pozdní podchycení onemocnění vede často k nevratnému poškození zraku již za několik týdnů.

Příznaky: Na počátku postižený vnímá při stranovém pohledu tzv. plovoucí mušky či pavučiny nebo světelné záblesky. Samotné odchlípení sítnice se projevuje výpadky v zorném poli v podobě stínu, který se dál šíří. V pokročilé fázi postižený může vnímat clonu před okem, má sníženou zrakovou ostrost s deformací obrazu.

Léčba: Při menších trhlinkách je možnost podstoupit laserový zákrok, který může být prevencí proti odchlípení sítnice. Pokud je již onemocnění pokročilé, mělo by se s chirurgickou léčbou začít co nejdříve s tendencí uzavřít všechny trhliny a snažit se o přiložení poškozené části sítnice nebo alespoň makuly (místo nejostřejšího vidění) zpět na původní místo pro zachování zrakové ostrosti.

Zvláště těžká krátkozrakost může zapříčinit myopicku makulární degeneraci vedoucí v krajním případě k odumírání sítnice a k těžké ztrátě zraku

Myopická makulární degenerace může vznikat již v době dospívání a rozvíjí se postupně několik let. Nečastější příčiny této degenerace jsou genetická predispozice, vysoká krátkozrakost nad = 6,0 dioptrií a axiální délka oka větší než 26 milimetrů. Makulární degenerace se vyznačuje tím, že se zadní část oka pomalu více natahuje, čímž se sítnice ztenčuje. Neléčená degenerace může způsobit novotvoření cév na cévnatce, které může dojít k jizvení a ztrátě kvalitního vidění. Pokročilý vývoj degenerace může zapříčinit vyklenutí zadní stěny oka vedoucí k novotvoření cév na sítnici, která pak následkem toho odumírá a nastává těžká ztráta zraku.

Jedná se o jednu z hlavních příčin slepoty u 10 % osob nad 50 let. Postižený s = 6,0 dioptriemi a více má 40 krát vyšší pravděpodobnost vzniku myopické makulopatie, tedy ke ztrátě centrálního vidění. 

Příznaky: Onemocnění přichází nenápadně bez příznaků. Postupně dochází k rozmazanému a zkreslenému vlnitému centrálnímu vidění. Nastávají problémy s adaptací na různé světelné podmínky, zvláště za šera a za noci. Mohou se objevit poruchy barvocitu. V konečné fázi dochází k těžké ztrátě zraku se zachovalým světlocitem.

Léčba: Žádná účinná léčba neexistuje, pouze preventivní opatření a pravidelné oční kontroly. Vhodné je používat speciální brýlové nebo kontaktní čočky ke zpomalení progrese krátkozrakosti. Při atrofii sítnice mohou pomoci aplikace očních injekcí s protilátkami blokující zvětšování cév (tzv. anti-VEGF) nebo laserová léčba při novotvoření cév na cévnatce. Další léčebnou metodou může být operační výkon tzv. skleroplastika, kdy se k zadní stěně oka vkládají proužky bělimy pro její zesílení vedoucí zároveň ke zpomalení nárůstu oka.

Základním pilířem pro kontrolu progrese krátkozrakosti je pravidelné vyšetření očním lékařem

Nezbytné je, aby dítě s rodičem navštěvovali nejlépe stejného očního lékaře v pravidelných intervalech nebo ihned při akutních zrakových změnách. Oční lékař nejlépe zhodnotí zdravotní stav očí. Změří dioptrie a za pomocí přístroje jménem biometr změří délku oka, na základě tohoto může oční lékař sledovat rozvoj růstu oka a oční vady v čase. Je také důležité pravidelně kontrolovat hodnoty nitroočního tlaku a zdravotní stav všech očních tkání včetně sítnice. Podle těchto měření, genetické predispozice, životního stylu a způsobu dodržování léčby může oční lékař zvolit nejlepší způsob léčby. Vhodné je pravidelné samovyšetření na tzv. Amslerově mřížce.

Již v předškolním věku lze podchytit předpoklady ke vzniku progresivní krátkozrakosti a to např. za pomoci přístroje Plusoptix zachycující i případně jiné oční vady jako jsou např. dalekozrakost, astigmatismus nebo tupozrakost.

Čím dříve se s léčbou progresivní krátkozrakosti začne, tím lépe, neboť na každé dioptrii záleží!