Jak se léčil šedý zákal dříve a jak dnes a jaké existují typy nitroočních čoček

Šedý zákal nelze vyléčit žádnými léky, očními kapkami, speciálními brýlemi nebo dietami. Jediným efektivním řešením je chirurgické odstranění zakalené oční čočky a nahradit ji umělou nitrooční čočkou s případnou korekcí oční vady a UV filtrem. Dnešní pokročilá zdravotní technologie umožňují operovat šetrně, bezbolestně a celkem bezpečně bez nutnosti hospitalizace. Pokud uvažujete o tom, kdy je vhodná doba podstoupit operaci, tak v případě, kdy u sebe vnímáte obtěžující oční potíže, které Vás vizuálně omezují ve Vašich každodenních činnostech nebo při práci. Vždy je ale nutné tento krok konzultovat s očním lékařem.

V následujícím článku se seznámíte s vývojem technik operace šedého zákalu od prvních zákroků až po současnost. Také se dozvíte, jaké typy umělých nitroočních čoček existují:

Historicky první léčba byla prováděna pomocí ostré jehly

První zmínka o léčbě šedého zákalu byla zachována z roku 1700 let před naším letopočtem v Chamurappiho zákoníku, jako tzv. reklinace. Tato metoda byla prováděna za pomocí ostré bronzové jehly sterilovanou plameny vpravenou přes přední část oka do vnitřní části oka, kdy zkalená oční čočka byla tzv. utopena ve sklivci oka. Nebylo potřeba znecitlivění oka, neboť vstup jehly byl proveden přes bělimu, kde je přítomno minimum nervů. Protože zákrok přinášel mnoho očních komplikací např. vznik zánětu střední části oka, zeleného zákalu nebo odchlípení sítnice, byl prováděn až tehdy, kdy postižený téměř neviděl. Tato technika je ale dosud používaná v Indii a Africe, neboť je to jediná možnost, jak navrátit lepší vidění u postižených osob v zemích, kde je špatná dostupnost k očnímu lékaři a chirurgovi. Po tomto zákroku je nutné, aby dotyčná osoba používala brýle s + 20 dioptriemi nebo aby používala lupu za pomocí velkého zvětšení.

Přimrazení zkalené oční čočky a její celé odstranění z oka ven

Pokročilejší terapií je tzv. intrakapsulární extrakce (ICCE). V některých zemích se stále tato technika používá, v České republice byla prováděna do počátku 90. let 20. století. Jedná se o metodu, kdy přes velkou operační ránu se oční čočka přimrazí na kryosondu a následně je odstraněna celá oční čočka včetně jejího pouzdra. Po operaci je potřeba používat brýle o dioptrické síle + 20 dioptrií, aby dotyčný mohl lépe zaostřit.

Vytlačení zkalené čočky ven a vložení nitrooční čočky

Od roku 1991 je v České republice nejpoužívanější technikou operace tzv. extrakapsulární extrakce (ECCE). Oční operatér provede nejprve malý řez na okraji rohovky, je zavedena injekční jehla, pomocí ní jsou prováděny radiální zářezy do předního pouzdra zkalené oční čočky. Je zapotřebí nůžkami rozšířit operační ránu, neboť zkalená oční čočka je tvrdá a nepoddajná a je potřeba ji vytlačit z oka ven přičemž čočkové pouzdro zůstává na svém místě. Operatér vyčistí prázdné pouzdro oční čočky a vstříkne viskoelatický materiál pro bezpečnější implantaci nitrooční čočky. Ta je následně vpravena do pouzdra oční čočky operovaného oka. Dále je podána látka pro zúžení zornice k eliminaci případných očních komplikací, jako je např. zelený zákal. Vypláchne se viskoelastický materiál z přední oční komory, kde se nachází již nitrooční čočka. Poté je operační rána zašita stehy pomocí nylonového vlasce. Tato technika operace je indikována hlavně u malých dětí nebo u osob vysokého věku.

Odsátí zkalené oční čočky pomocí ultrazvuku a vložení nitrooční čočky do čočkového pouzdra

Poprvé v roce 1967 provedl americký operatér Charles Kelman tzv. fakoemulzifikaci vycházející z techniky extrakapsulární extrakce. V ČR je tato technika hojně rozšířena od 90. let. 20. století. Jedná se o vysátí zkalené oční čočky pomocí ultrazvukem ovládané kanyly, při níž jsou čočkové zkalené hmoty rozdrceny a odsáty, přičemž čočkové pouzdro zůstává na svém místě. Po odstranění jádra a kortexu se vstříkne viskoelastický materiál, který umožňuje lepší vložení nitrooční čočky (IOL). Poté dojde k výplachu viskoelastického materiálu a zkontroluje se vodotěsnost rány. Oproti technice ECCE je proveden menší operační řez, který není potřeba zašívat, čímž se zmenšují případné pooperační komplikace, jako je např. vznik astigmatismu.

Femtosekundový laser umožňuje přesnější výsledek bez nutnosti skalpelu

Dnes se hojně využívá laserová operace řízená počítačem pomocí femtosekundového laseru na míru bez nutnosti skalpelu. Nejprve laser pomocí integrovaného očního tomografu OCT zobrazí a proměří všechny ovlivňované vnitřní struktury oka. Následně vytvoří přesný trojrozměrný obraz povrchu oka, z kterého počítač vypočítá přesný postup. Z těchto parametrů chirurg nastaví požadované parametry. Laser umožňuje provedení vstupního mikrořezu, pomocí něhož následně otevře přední pouzdro zkalené čočky a provede tzv. fakoemulzifikaci a fragmentaci čočky. To znamená, že dojde uvnitř pomocí ultrazvuku k rozbíjení zkalené čočkové hmoty a následně se dostaví mechanické rozlamování zkaleného jádra čočky. Laserový paprsek působí v řádu několika desítek sekund. Poté odsaje rozlámané čočkové hmoty a nahradí ji vložením nitrooční čočky. Pomocí této techniky se dosáhne přesnějšího výsledku, i když je přístrojové vybavení nákladnější než u předešlých operačních technik a není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Použitím laseru je dosaženo přesnějšího umístění umělé nitrooční čočky, která zaručuje vysokou kvalitu funkčního vidění. Výhodou použití femtosekundového laseru je také to, že během přípravné fáze operace je schopen vyřešit případně lehčí astigmatismus. Přínosem jsou např. optimalizace umístění polohy nitrooční čočky nebo rychlejší hojení a rychlejší návrat k ostřejšímu vidění.

Průlom vývoje nitroočních čoček přinesli zranění piloti po druhé světové válce

Nitrooční čočky prošly určitým vývojem. První, ale neúspěšné pokusy o vložení nitroočních čoček bylo provedeno na konci 18. století.  Až po 2. světové válce, kdy oční lékař Sir Harold Ridley pozoroval u zraněných pilotů dobrou toleranci polymethylmetakrylátových (PMMA) úlomků se uchytili nitrooční čočky právě z PMMA do zadní komory oka. Významným průkopníkem hydrogelového materiálu byl Otto Wichterle se svým týmem.

Konečný typ nitrooční čočky volí operatér v závislosti na technice operace

Operatéři rozlišují nitrooční čočky podle tvaru, materiálu a podle lokalizace. Jejich konečný výběr ale záleží na vstupních parametrech pacientova oka a především pak na technice operace. Nitrooční čočky mají optickou a haptickou část. Optická část slouží ke korekci oční vady, pokud měl pacient před operací určitou oční vadu do dálky nebo do blízka, je možné si nechat vyrobit nitrooční čočky korigující jeho oční vadu, aby nemusel používat brýle. Haptická část slouží k fixaci a je buď přídatná, vtavená nebo skládací. Mohou být vyrobeny z PMMA, silikonu, hydrogelu nebo akrylátu. Intraokulární nitrooční čočky jsou umístěny buď v přední komoře oka, nebo jsou zadněkomorové či mohou být fixované na duhovku. Pro vyšší kvalitu a ochranu sítnice před negativním dopadem UV záření se nitrooční čočky vyrábějí s UV filtrem. Pokud nebudete chtít používat brýle po operaci, je možnost si nechat vložit nitrooční čočky s multifokální hodnotou řešící oční vadu jak do dálky, tak do blízka.

Ceny nitroočních čoček se odvíjí od korekce oční vady a přídatného ochranného filtru

Základní typ nitrooční čočky je plně hrazen českou/slovenskou zdravotní pojišťovnou a poskytuje ostré vidění pouze na jednu vzdálenost, většinou do dálky. Tento typ nitrooční čočky, ale neposkytuje další nadstandartní parametry, jako jsou např. kvalitnější vidění při řízení motorového vozidla a za horších světelných podmínek (tzv. asférická nitrooční čočka), korekce složitějších očních vad (myopie, hypermetropie, astigmatismus, presbyopie) nebo filtr proti ultrafialovému záření. Tyto speciální parametry a vlastnosti kvalitnějších a inovativnějších nitroočních čoček pro dokonalejší vidění si pacient musí připlatit v řádu 10 tisíc až 40 tisíc korun českých na jedno oko podle aktuálních ceníků daných českých očních klinik (rok 2025). Cena operace šedého zákalu se na Slovensku pohybuje zhruba od 600 € a více v závislosti na požadavcích vidění po operaci.  Životnost umělé nitrooční čočky je v řádu několika desítek let.