Čím je ovlivněna barva duhovky a co nám její barva a struktura může prozradit?

Duhovka tvoří střední vrstvu oka rozdělující přední a zadní oční komoru. Uprostřed duhovky je otvor zvaný pupila (zornice). Zornice umožňuje propouštět světlo na sítnici. V závislosti na osvětlení se zornice zužuje a v šeru rozšiřuje. Vyměřování vzdálenosti zornic od kořene nosu je jedním z parametrů pro ostré a kvalitní vidění přes brýle, které se provádí pouze v oční optice. Barva duhovky je dána geneticky a mění se v závislosti na čase a na vnitřním a vnějším prostředí. Existují vzácná onemocnění duhovky odlišující postižené jedince od ostatních a přidávající jim na tajemnosti. Struktura duhovky je u každého z nás ojedinělá jako otisk prstu a může poukazovat na náchylnost k určitým onemocněním nebo na právě probíhající onemocnění, kterým se zabývá iridodiagnostika. Z barvy duhovky lze také vyčíst vyšší pravděpodobnost vzniku očních nebo celkových onemocnění. Barvu duhovky je možné snadno změnit pomocí kontaktních čoček či protetických čoček, existují však i invazivnější metody s hrozícími riziky.

Čím je dána barva duhovky?

Hlavní funkce duhovky je chránit oko proti oslnění a proti negativním vlivům UV záření. Barva duhovky je dána obsahem duhovkového pigmentu, který je ovlivněn nejen geneticky, ale i geograficky. Obecně lze říci, že tmavší barva je dominantnější.  Většina světlých miminek se rodí s modrýma očima, ale u černošské a asijské populace se děti rodí s tmavýma očima. Teprve po narození se začne tvořit melanin a vlivem působení slunečního a UV záření dochází ke změně barvy na základě genetické závislosti a na hladině vytvořeného melaninu, přitom konečná barva je známa až po pubertě. Odstín barvy je dán hustotou a uspořádáním vláken duhovky.

Může nastat změna barvy duhovky v průběhu života?

Změna barvy duhovky může být v průběhu života změněna působením hormonů, kdy se duhovka při pubertě fyziologicky mění. Patologický vliv na změnu barvy duhovky mají takové spouštěče, jako např. léky při léčbě zeleného zákalu, při poranění krční páteře nebo u pacientů trpící disociativní poruchou identity či vlivem stresu.

Rozdílné zbarvení duhovek může mít různé příčiny

Heterochromie je stav vyskytující se u 2 % populace, kdy je vlivem nadbytku nebo nedostatku melaninu v duhovce přítomné jejich rozdílné zbarvení. Tento jev vzniká většinou dědičně nebo vlivem úrazu, může však být i jedním ze znaků zánětu nebo nádoru duhovky. Můžeme se setkat buď s částečně zbarvenými duhovkami, nebo s úplnou formou heterochromie, kdy má duhovka druhého oka jinou barvu. Tento stav bývá navíc doprovázen rozdílnou velikostí zornic.

Chybění duhovky je doprovázeno očními komplikacemi

Vzácně (výskyt 1 ze 70 000 lidí) se může vyskytovat stav tzv. aniridie, jehož typickým znakem je částečná absence duhovky vlivem genetické chyby nebo po traumatu. Tvar a činnost zornice je narušena, tudíž nemůže adekvátně reagovat na světelné podmínky a upravovat svoji velikost. Také je znemožněna správná funkce akomodace oční čočky v oku. Protože se duhovka společně s řasnatým tělískem podílejí na udržování nitroočního tlaku a v tomto případě dochází k uzávěru duhovky, je tento stav doprovázen sekundárním zeleným zákalem. Po úraze bývá oční stav vážnější se vznikem šedého zákalu, dále může dojít ke krvácení do sklivce (projevuje se náhlým rozmazaným červeným viděním a vyžaduje okamžitý transport na oční pohotovost) a následně k otřesu sítnice a k jejímu odtržení.

Neobvykle červená duhovka může být znakem albinismu

Albinismem je označováno vzácné dědičné onemocnění spojené s poruchou tvorby pigmentovaného barviva – melaninu (výskyt 1 z 12 000 v Evropě). Buď jsou zasaženy pouze oči, nebo i kůže, kdy dotyčného lze lehce poznat tak, že má světlou kůži, světlé vlasy, nebo si můžeme povšimnout světlých až červených očí. Pokud se duhovka jeví jako růžová nebo červená, je to dáno tím, že chybí jednotlivé vrstvy duhovky, která pak prosvítá, a mohou být vidět drobné cévy. Kvůli nedostatečné pigmentaci sítnice může být přítomna snížená zraková ostrost a mohou vznikat oční vady společně s mimovolnými pohyby očí (nistagmus) nebo šilháním. Postižený trpí oslněním projevující se světloplachostí. V těžkých případech se může prakticky jednat o nevidomost. Albinismus se nedá vyléčit, pouze lze zmírnit příznaky. Lidé trpící albinismem jsou náchylnější na vliv slunečního a UV záření. Lze korigovat oční vadu dioptrickými brýlemi, slunečními brýlemi nebo samozabarvovacími brýlemi s kvalitním UV filtrem. Pomocí barevných krycích nebo tónovacích kontaktních čoček lze snížit oslnění a pomohou i esteticky.

Iridodiagnostika je neinvazivní metodou zkoumající náchylnost k určitým nemocem

Duhovka je propojena s ostatními orgány v těle pomocí nervového a krevního systému. Autonomní nervová soustava řídí orgány, které nedokážeme ovládat vůlí. Činnost duhovky lze sledovat pomocí autonomního nervového duhovkového věnce. Duhovka tak není jen součástí zrakového orgánu, ale může být ukazatelem pro náchylnost k určitým nemocem v těle nebo může poukázat na právě probíhající onemocnění v těle. Iridodiagnostika se zabývá rozpoznáním a hodnocením zdravotního stavu na základě pečlivého zkoumání zbarvení a struktury duhovky a přidružených částí a tkání oka (zornice, spojivka, bělima). Mapa duhovky je u každého člověka jedinečná jako otisk prstu. Každý orgán má na duhovce svou určitou lokaci. Při narušení funkce určitého orgánu nebo při zatížené vrozené vadě se určité místo vázané na postižený orgán projeví např. rozvolněním vláken, lagunou, klínem nebo pigmentací duhovky nebo deformací zornice. Tato neinvazivní metoda nenahrazuje lékařské vyšetření, ale je jeho doplňkem. Lékařské vyšetření má být založeno na anamnéze, fyzikálních a diagnostických vyšetřeních a lékařským pozorováním v čase.

Může být barva duhovky predikcí k některým očním onemocněním?

Barva očí může mít vliv na některá zraková onemocnění, kdy např. světlé oči jsou náchylnější ke vzniku věkem podmíněné makulární degenerace sítnice nebo existuje vyšší riziko vzniku nádoru cévnatky či duhovky, neboť menší obsah pigmentu v duhovce zvyšuje propustnost viditelného světla nebo UV záření. Naopak tmavé oči jsou náchylnější ke vzniku šedého zákalu, protože duhovka pohlcuje více světla, a tedy i tepla, a zvyšuje tak teplotu v přední komoře, což je rizikovým faktorem pro vznik šedého zákalu.

Barva duhovky může být predikcí k některým celkovým onemocněním

Barva duhovky může naznačit větší sklony k některým celkovým onemocněním. Např. modrá duhovka predikuje větší sklony k nemocem dýchacího systému, štítné žlázy, srdce, sluchu nebo ledvin. Lidé s modrou duhovkou mohou mít také posunutý práh bolesti. Hnědé oči mohou prozradit, že dotyčný může mít větší náklonost k onemocnění trávicího traktu (např. žlučníkové kameny, zácpa, žaludeční vředy, chronická onemocnění) nebo nervového systému (např. vyšší výskyt deprese, bolesti hlavy). Šedé oči zase mohou prozradit to, že dotyčný má vyšší náklonost k nemoci kůže, k rozvoji revmatismu, zánětlivému onemocnění sliznic či k nemocem vylučovacího systému.

Jak lze změnit barvu duhovky?

Dočasnou a nejméně invazivní metodou, jak docílit změny barvy duhovky, je použití měkkých barevných kontaktních čoček, které bývají k dostání v oční optice. Při úplné ztrátě oka nebo ztrátě vnitřních částí oka mohou posloužit protetické kontaktní čočky a při nedovyvinutí oka mohou být specialistou nabídnuty protetické sklerální slupky. Tyto speciální protetické kontaktní čočky mohou zlepšit vzhled poškozené bělimy, rohovky nebo duhovky. Lze jimi úspěšně léčit úplné či částečné chybění duhovky, rozdílné zbarvení mezi duhovkami nebo při šilhání.

Další možností, jak změnit barvu duhovky je laserový zákrok. Laserem se vytvoří v rohovce kapsa a do ní je vložen pigment. Efekt se dostaví za několik dní až týdnů, ale doprovodnými příznaky může být mlhavé vidění, pálení, nadměrné slzení či ztráta průhlednosti rohovky.

Po úraze nebo při chybění duhovky je možné si nechat duhovku trvale vytetovat pomocí jehly. V oblasti mezi bělimou a rohovkou se vytvoří malé vpichy. Do většího otvoru je vpraven pomocí stříkačky pigment šířící se bělimou, kdy množství a tlak stříkačky ovlivňují výsledný barevný efekt. Nicméně tato metoda má řadu závažných rizik, jako jsou např. náchylnost k zánětu vnitřních očních tkání, zvýšený nitrooční tlak nebo až ztráta vidění.